Open Game 2008

Úvodník

Open game je zdárně za námi, pojďme se tedy trochu ohlédnout za tím, jak to proběhlo. Na sraz se kupodivu dostavili všichni včas (až na Peťu, Nesváka, a Maršu, kteří nás doplnili později), což bylo velice překvapivé, protože ještě den předtím na prvním a posledním oficiálním tréninku se kupříkladu Kony doptával, co všechno si má zabalit (kartáček, pasta, toaleťák…). Ještě jsme se ani nevydali na cestu a objevil se první problém, sbalili jsme si toho více než jsme předpokládali (párkovač a jiné důležité věci), a tak jsme si museli půjčit větší auto. Cestu jsme si zpříjemnili stíhacím závodem (Leoš nám ujel při nákupu dálniční známky). Do Brna jsme dorazili podle plánu, pohodlně jsme se ubytovali na kolejích VUT (postele za 190Kč místo podlahy za 320Kč), Milan s Divochem zkrášlili své hlavy kšiltovkami od KB, které se volně, a jistě po dlouhou dobu netknutě, povalovaly na kolejích. Poté jsme si zašli na posilňující oběd do nedaleké (alespoň podle zpráv našeho průvodce) menzy. Po vydatném obědě a poté co všichni věděli jaký „kousek“ nás čeká zase zpátky, se raději vydali zpět MHDčkem. Náš průvodce však neměl modrý pásek značky HUMMEL, který by mu zajistil bezplatnou jízdu, proto společně se svým bratrem Papiňákem šli i zpět pěšky. Nakonec se ukázalo, že i přes přemlouvání ostatních, aby jeli s nimi, udělali dobře, jelikož nás hned vyčapl revizor. Při vystupování z busu upozornil Divoch ostatní neplatiče na zastávce mohutný zakřičením: „Bacha je tam revizor!!!“ a v zápětí na něj ukázal. Na kolejích jsme vzali svůj vercajk a sedm statečných se vydalo na svůj první zápas (komentáře k jednotlivým zápasům jsou pod textem). Po zápase jsem vydali zpět na koleje, cestou jsem udělali zastávku na menší nákup (mimo jiné 30 nožiček párků a 30 rohlíků). K večeři nás čekaly párky v rohlíku, které se staly naším každodenním chlebem. Počkali jsme na posily (Šivida a Nesváka) a vyrazili na druhý zápas. Cestou na koleje jsme zavítali do místního TESCA, abychom doplnili zásobu párků a rohlíků. První den jsme zakončili párkovou party na pokoji 401, i přes snahu kolejbaby o ukončení této párty jsme si každý dali nějaký ten párek v rohlíku a šli spát.
Druhý den jsme museli vstávat kolem sedmé hodiny ranní, což se mnohým z nás nelíbilo (především rodina Divišova zaostávala). Na zápas jsme se dostavili akorát na čas, jelikož nám chvilku trvalo něž jsme halu našli, respektive vchod do areálu v němž se hala nacházela. Prostor mezi dopoledním a odpoledním zápasem jsme každý podle svého. Někteří z nás zůstali na kolejích, ostatní se vydali do města na minigolf a oběd. Zároveň jsme museli koupit novou hokejku pro Divocha, který si svoji v posledním zápase zlomil. K odpolednímu utkání dorazila naše poslední posila (Marša). Po utkání jsem zašli na společnou večeři v blízkosti haly, abychom se poté mohli podívat na zápas našich pražských kamarádů. Večer jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna, která si opět zahrála minigolf, a druhá, která šla regenerovat síly do čajovny. Jelikož všichni byli značně unaveni, na večerní dávku dopingu (párek v rohlíku) už nedošlo a šli jsme raději spát.
Ráno nás čekal zápas o první místo ve skupině, na který se přijel podívat i jeden z našich mecenášů, aby se přesvědčil o vhodném uložení svého kapitálu (bohužel náš výkon nebyl optimální a doufáme, že o tohoto sponzora nepřijdeme) . Po zápase jsme se jeli podívat na hru našeho prvního soupeře ve vyřazovacích bojích. Většina našeho týmu poté regenerovala síly na kolejích, zbytek vyrazil na dietní oběd (3x svíčková, 1x guláš a 1x moravský vrabec) do nejbližší hospody. Před našim možná posledním zápasem na turnaji proti „restauraci“ jsme si dopřáli hodinku spánku. Na zápas opět dorazil náš sponzor a doufal stejně jako mi v lepší výsledek, což se nám nakonec podařilo. Jelikož další vyřazovací zápas byl na programu ještě ten den, navíc po dvou hodinách, zvolili jsme místo přesunu na koleje a zase zpět návštěvu pivnice. Pan vrchní se velice divil, když jsme si objednali deset kofol a pouze jedno jediné pivo. Na zápas jsme se dostavili s dostatečným předstihem, abychom se stihli pořádně rozcvičit. Loňský vítěz byl nad naše síli a tak jsme na turnaji skončili. Domů jsme se ale rozhodně nechystali (kromě Marši, který musel domů za svou milou). Po chvilkovém uklidnění na kolejích jsme se rozhodli, že zajdeme na nějakou pořádnou večeři a poté na florbalovou party do klubu Caribik. Před klubem jsme zjistili, že vstup je povolen pouze osobám starším 18ti let (a to ješte ne všem, co Divochu?). Proto jsme se rozhodli navštívit nějakou místní restauraci a konečne si dát pořadné pivo. Z první nás vyhodili, protože už se chystali zavírat, druhá byla v rekonstrukci, a tak jsme našli uplatnění až ve třetí. I přes ohoromnou chuť na pivo, únava některých z nás byla mnohem větší, a tak se část z nás po jednom kousku vydala zpět na koleje, třebaže v tu dobu němel jet žádný noční bus (co leoši?) a na koleje to bylo 30min chůze. Když nás zhruba v polovině cesty začal autobus předjíždět, dali jsme si ještě jeden večerní sprint aby se nám lépe usínalo. O tom, kdy dorazila druhá skupina, která se v hospodě zdržela, nemáme tušení, ale ráno na kolejích byli.
Konečně jsme se pořádně vyspali. Jelikož nás už nečekal žádný zápas, vydali jsme se na koupaliště, abychom si užili pěkného počasí. Dlouho nás to ovšem nebavilo, a tak jsme se vydali zpět na koleje a následně jsme se šli podívat na finálové zápasy jednotlivých kategorií. Zajímal nás především finálový zápas mezi našimi čtvrtfinálovými přemožiteli (Tvrdošínem) a týmem, který nás porazil ve skupině (NJ Devils), kterému jsme mohutně fandili. Po zápase se vyhlašovala různá ocenění, a i přes naše ohromné překvapení, jsme si jednu cenu odnesli i my, a to v podobě nejlepšího střelce. Po skončení všech zápasů jsme se došli zabalit na koleje a vydali se na cestu zpět domů.
Ještě jednou bychom chtěli poděkovat všem našim sponzorům, díky nimž jsme se mohli turnaje bezproblémově zůčasnit. Poděkování partí i fanouškům, kteří nás na zápasech podporovali. Už se těšíme na další ročník.
Loučí se s vámi manažer a tréňa, kterým patří největší poděkování :).

***

26.6. Čtvrtek: Pac. Honzíci 2:2 U18 Rangers Tišnov

Komentář: Do utkání jsme vztoupili nebojácně. Vypracovali jsme si převahu na 2:0. Po několika neproměněných Milanovích šancí přišli goly soupeře(v posledních pěti minutách).
branky: matěj (1), milan (1)

***

26.6. Čtvrtek: Pac. Honzíci 2:0 MacEagles Brno

Komentář: S lítostí oznamujeme, že komentář k tomuto utkání jsme nekde promrda*i (treba to ještě někde najdeme).
branky: kony (1), matěj (1)

***

27.6. Pátek: Pac. Honzíci 8:3 Berušky

Komentář: Tento dopoledni zápas se odehraval v jiné hale, která nám více vyhovovala už jen proto, že zde byly parkety a větší rozměry hřiště. O výsedku zápasu rozhodla už první polovina, kterou jsnme díky dobrému týmovému výkonu vyhráli 5:0. Zasloužilo se o to i Mírovo vyloučení, když během následujícího oslabení jsme dokázali vstřelit dvě branky. Ze záčátku druhého poločasu jsme trochu polevili a nechali soupeře snížit na 3:5 (leos předvedl zákrok ala Petr Čech proti Turecku). Poté jsme se opět zkoncentrovali a utkání dovedli do vítězného konce.
branky: míňa (3), matěj (2), míra (1), nesvi (1), divoch (1)

***

27.6. Pátek: Pac. Honzíci 5:3 Krimistop Třebíč

Komentář: K utkání jsme přistoupili poněkud lehkovážne což se projevilo na našem výkonu v první polovině, kterou jsme prohrali 0:3. O poločase jsme si řekli, že se musíme vrátit k naší hře a pokusit se alespoň o vyrovnání. Přestože nekteří z nás byli značně skeptičtí (co tréňo?) se nám podařilo během prvních 4 minut zápas otočit na 4:3. Poté měl zápas opět vyrovnaný průběh. Rozhodnutí přinesl až marša.
branky: šivid (2), marša (2), papiňák (1)

***

28.6. Sobota: Pac. Honzíci 4:5 NJ Devils

Komentář: Třetí turnajový den se projevil na naší fyzičce. vidět to bylo především v tomto dopoledním utkání kdy se nám nechtělo moc běhat. S vidinou jasného postupu jsme chtěli nechat odpočinout leoše (což se později neukázalo jako ideální řešení) a do branky se postavil kony. Většinu zápasu jsme sopupeře tlačili (důkazem může být i první gól po šesti vteřinách). Nebýt několika 100% neproměněných šancích (papiňák a marša) mohli jsme v poklidu vyhrat. Ještě 4minuty před koncem byl výsledek nerozhodný což by nám stačilo k vítězství ve skupině, ovšem pak jsme dostali laciný gól. V závěrečném náporu nás trochu přibrzdil míňa, který se nechal hloupě vyloučit po oprávněné kritice rozhodčích.
branky: míňa (3), matěj (1)

***

28.6. Sobota: Pac. Honzíci 5:0 pohostinství u Pštrosa Olšany

Komentář: Před prvním vyřazovacím zápasem jsme shlédli hru soupeře v utkání s FbK Tvrdošín (což byl náš potencionální další soupeř), které se mu podařilo (4:4), proto jsme měli ze soupeře respekt. V uktání jsme předvedli náš možná nejlepší výkon na turnaji a soupeře jsme témeř k ničemu nepustili. Kdybychom byli úspěšnějsí v zakončení utkání mohlo zkončit i větším rozdílem (papiňákovi 2 tyčky a 1 houmran). V druhe polovině utkání jsme už šetřili síly na další utkání.
branky: míňa (3), marša (1), matěj (1)

***

28.6. Sobota: Pac. Honzíci 5:8 FbK Tvrdošín

Komentář: Do čtvrtfinale jsme nakonec dostali obhájce loňského vítězství. Přesto jsme se necítili předem poraženi, dokonce jsme vypsali premie v případě našeho úspěchu (milanovo ostříhání do hola). Utkání jsme začali lépe, nejdříve marša netrefil prázdnou bránu, poté se ovšem ze samostatného úniku (s trochou štěstí) prosadil papiňák. Do konce polocasu ovsem soupeř skóre otočil na 2:1. Začátek druhého poločasu jsme vůbec nezachytili (přestože jsem věděli že soupeř rozhoduje hlavně v této části zápasu), a po chvíli jsme prohrávali už 5:1. I kvůli špatnému výkonu rozhodčích se hra poněkud přitvrdila (asi pět hráčů skončilo za mantinelem, ale z našich to nebyl nikdo). Po dlouhé debatě s rozhodčím na téma: “co kdyby jste začal pískat” se zápas v poklidu dohrál (podle tréní jsme v polklidu prohráli a šli jsme balit kufry). Konečné skóre bylo 5:8.
branky: papiňák (1), matěj (1), šivid (1), divoch (1), marša (1)