Dino Open 2009

Úvodník

S nápadem, že bychom mohli jet na tento turnaj přišel necelé dva týdny před jeho začátkem Jára. Po trochu zdlouhavý domluvách jsme se nakonec rozhodli, že se tam vydáme, ikdyž naše sestava nebyla zrovna nejpočetnější (nakonec se ukázalo že jsme se rozhodli správně). Těsně před začátkem přišla od pořadatelů zpráva o odhlášení jednoho týmu, což vedlo k překopání celého herního systému turnaje. To nám ale spíše vyhovovalo, jelikož to pro nás znamenalo více zápasů a hlavně že jsme nemuseli vyjíždět moc brzy (11tá to jistila). Poté, co jsem si cestou dali malou vyhlídkovou jízdu po Táboře a okolí (doufám že se Leošovi líbila), jsem nabrali směr Plzeň. Další vyhlídková jízda nás čekala v Nezvěsticích (místě konání turnaje), jelikož jsme měli menší problém s hledáním haly (málem jsme se dostali na házenou). Když už jsme konečně trefili správnou “arenu”, vydali jsme se nahlásit a zjistit jak turnaj probíhá. Podle očekávaní bylo malinké zpoždění, což nám ovšem nahrávalo, jelikož jsme měli čas dojet si vyřídit ubytování do nedalekého autokempu, a zde došlo na další vyhlídkovou jízdu (kdy by čekal, že najít kemp v “kupce” lesa bude obtížné). Po našem návratu na místo činu se akorát chystala začít první dovednostní soutěž, a to sice střelba na přesnost. Krom už dříve přihlášených Míry a Konyho jsme ukecali ještě Matese ať jde zkusit svoje štěstí. Mírovi se bohužel nedařilo a vypadl hned v prvním kole (později se zjistilo, že s celkovým vítězem). Kony se dařilo o malinko lépe a prvního soupeře dokázal vyřadit, bohužel dále se pak nedostal. Nejlépe se dařilo Matesovi, který se celkem s přehledem dostal až do finále, bohužel zde si vybral kopec smůly, a poté co nastřelil několikrát obroučku vymezeného kruhu, mohl se z vítězství radovat jeho soupeř (na večer jsme tak stale byli bez flašky chlastu). Po této dovednostní soutěži už nastal čas aby se naplno rozběhla naše odpolední skupina. Čas mezi jednotlivými zápasy jsme trávili každý po svém, někdo spal, někdo studoval hru soupeře, někdo se oddával kouření dýmky míru a navazoval tak přátelské vztahy se soupeři. V podstatě řečeno jsme si užívali pohodové odpoledne. Po posledním zápase nás pořadatelé přemlouvali ať zůstaneme a dáme se s nimi do zdolávaní nejednoho soudku pivka. Náš plán byl ovšem odlišný. Na Matesovu radu jsme se vydali do nedalekých Dobřan, kde se prý mělo vařit výborné pivečko v malém rodinném pivovaru, a navíc tak prý výborně vaří. A skutečně tomu tak bylo krásné prostředí doplněno výbornou večeří a pro neřidiče doušky lahodného moku bylo výborným zakončením skvělého dne (za tuto skrytou reklamu bychom si zasloužili drobný sponzoring). Před cestou na ubytovnu jsme v Dobřanské Modré Hvězdě zakoupili pár (slovy tři) petky jejich nejlepšího moku, v domnění, že párty bude pokračovat v kempu (a řidiči si konečně také přijdou na své). Únava byla bohužel silnější než chuť na alkohol, a tak po společném vypití jedné petky jsme se uložili ke spánku.
Na druhý den ráno nás před další dovednostní soutěží čekal nákup v Plzeňském obchodním centru. Jakmile Mary zjistil, že po nákupu nad určitou hodnotu dostane slevu na benzín začal nakupovat jako šílený (nevíme k čemu mu byl prášek na puding, ale proti gustu žádný dišputát). Po našem příjezdu do haly se vše pomalu chytalo k soutěži v nájezdech. Nás měli reprezentovat Mates s Leošem a Papiňák s Járou, ovšem když Kony s Mírou zjistili, že jsou stále volná místa, rozhodli se zkusit své štěstí také. V této soutěži už se nám nedařilo tak jako v případě přesnosti a do finále jsme nepostoupila žádná z našich dvojic. Svůj účel nájezdy přesto splnili, především proto, že se Jára rozchytal na pozdější důležité okamžiky (ve čtvrtfinále jsme si smlsly na vítězích této soutěže). Před samotným čtvrtfinále jsme si ještě zašli na společný oběd (6x kofola a 6x česnečka abychom se nehádali), kde jsme domlouvali taktiku na soupeře. Po společné fotografii prvních čtyř týmů na závěr turnaje jsme se rozloučili s pořadateli, poděkovali za super víkend a před samotnou cestou domu si dali ještě večeři (tentokráte každý na co měl chuť).
Na závěr je třeba vyseknou obrovskou pochvalu organizátorům turnaje za přejemně strávené dva dny. Budeme se těšit na příští ročník. Poděkování patří také našim hráčům za dobře odvedenou práci :).

***

Základní skupina: PH – Fbc Strašice 4:3

Komentář: Kvůli malému počtu hráčů jsme se už na začátku turnaje rozhodli, že celý turnaj odchytá Jára, a naopak Leoš bude předvádět své umění v poli. Zezačátku bylo na naší hře vidět, že se jedná o první utkání, a tak se vyskytla řada nepřesností a chyb v rozestavení. Ovšem netrvalo dlouho a začali jsme si zvykat kdo kde má být, což vedlo také ke dvěma vyloženým, bohužel ale neproměněným, šancím v podání Míry a Konyho. Stále více jsem soupeře přitlačovali před jeho branku a náš první gól byl jen otázkou času. Naopak na druhé straně hřiště se Jára spíše nudil a mohl koukat po pěkných slečnách pořadatelkách :). První branku zaznamenal Mates dobře umístěnou střelou zdálky. Za nedlouho svůj počin zopakoval a do přestávky jsme tak šli s uspokojivým vedením 2:0. Říkali jsme si že musíme hrát jako doposavad a soupeře do ničeho dál nepouštět. To se nám ovšem nepodařilo chvíli hry soupeř snížil na 1:2. to pro nás bylo impulzem abychom zlepšili naši útočnou hru. Do dvoubrankového vedení nás poslal další dalekonosnou střelou Kony. Soupeř se ovšem nepoložil a vrhnul všechny síly do útoku, což mu přineslo zasloužené snížení. Nedlouho poté naše nedůslednost při standartce (Mates nebo Leoš stáli v brankovišti) vedla k soupeřovu nájezdu, který bez větších problému proměnili (Jára se na nájezdy teprve rozchytával). S remízou jsme se nechtěli spokojit. začali jsem proto napadat soupeřovu rozehrávku už u jejich branky, i za cenu vlastního sebezničení (o čemž by mohl vyprávět papiňák, viz. motto turnaje). Oslabeni o jednoho hráče jsme dále dobývali soupeřovu branku což přineslo své ovoce zhruba minutku před koncem kdy rozhodující branku vsítil Mates a jak jinak šlo o střelo zdálky do protipohybu brankáře, která po odrazu od tyče zapadla do sítě. Závěr už jsme si pohlídali a mohli tak slavit úspěšný vstup do turnaje.
Branky: Mates (3), Kony (1)

***

Základní skupina: PH – FLC Sokol Mirošov 1:1

Komentář: Takovýto zápas se těžko popisuje. Po celou dobu jsme měli hru pod svojí kontrolou. V první půli jsme se dokonce dostali do vedení (branku nemohl dát nikdo jiný než Mates, v prvním dnu naše “útočná superstar”). V dalším průběhu jsme si vypracovávali další slibné šance, bohužel k naší smůle žádná neskončila v brance. A tak se přihodilo co se stává a soupeř z ojedinělé šance dokázal vyrovnat. Vedení už jsme na naši stranu nestrhli a tak druhé utkání skončilo remízou.
Branky: Mates

***

Základní skupina: PH – FBC D&B 09 5:2

Komentář: Tenhle zápas byl po taktické stránce nejlépe zvládnutým zápasem na turnaji. Před utkáním jsem si zjistili jací hráči soupeře jsou nejnebezpečnější a v zápase jsme je nepustili téměř do žádné šance, a ty které se vyskytli bravurně likvidoval Jára. Do vedení nás poslal Kony když se prosadil opět střelou z dálky. Poté si vybral malinko slabší chvilku, když soupeře fauloval ve vyložené šanci a daroval tak soupeři nájezd. Ani tentokrát Jára neupěl (stále se šetřil na důležitější okamžiky). vedení na naši stranu strhnul Mates, když se prosadil individuální akcí (objel branku a zasunul míč za překvapeného gólmana soupeře). Nadále jsme hru kontrolovali a vytvářeli si další šance. Jednu z nich proměnil svým prvním gólem na turnaji Míra, když míček do brány v podstatě dotlačil očima. Soupeř však ještě jednou dokázal korigovat to bylo ovšem z jeho strany vše. Naopak uklidnění do našich řad přinesl svým druhým gólem Míra, když zužitkoval nabídku zpoza brány (musel si ovšem nejednou zakřičet aby míček dostal). Poslední hřebíček do rakve zatloukl tvrdým golfovým úderem Mates.
Branky: Mates (2), Míra (2), Kony (1)

***

Základní skupina: PH – FBC Dino “B” 10:4

Komentář: V případě příznivého brankového rozdílu jsme mohli obsadit i první místo ve skupině. Před utkáním samotným si Leoš s Papiňákem řekli, že by měli něco udělat s nulou na kontě vstřelených branek (domluvili se, že první gól dá Leoš a druhý Papiňák). Jak se řeklo, tak se také stalo a rázem jsme vedli 2:0. Toto utkání bylo nejpohodovější a nejklidnější ze všech našich zápasů, jelikož soupeři šlo pouze o čest. Naši hráči se dál s chutí spouštěli do útočních manévrů a zapomínali na bránění na což doplácel Jára, který musel čelit několika soupeřovým střelám. V průběhu utkání se Jára několikrát ujišťoval, zda-li je současný stav postačující k prvnímu místu ve skupině, poté co se mu dostalo kladné odpovědi a ujištění že může dokonce ještě jednou inkasovat, inkasoval (nevíme jestli nám to náhodou nedělal schválně). Chvíli před koncem dokonce Kony vsítil jubilejní 10. gól (doposavad nám za něj nic nedal…to se ale ještě změní). Ve skupině se nám tak podařilo obsadit nečekané první místo, což slibovalo relativně přijatelného soupeře pro čtvrtfinále.
Branky: Mates (4), Papiňák (2), Leoš (2), Kony (2)

***

Čtvrtfinále: PH – Tartan Střechovice 4:3 sn.

Komentář: Do utkání jsme šli s tím, že zkusíme na soupeře v prvních pěti minutách vlítnout a vstřelit pár branek, to se nám bohužel nepodařilo a místo toho jsme sami v průběhu první půle dvakrát inkasovali. Soupeře držel svými výbornými zákroky brankář a kde nezasáhl on, tam mu pomohla branková konstrukce. Na jednu ránu byl naštěstí krátký a Kony chvíli před půlí dokázal snížit na 1:2. Po krátkém, ovšem potřebném, odpočinku jsme se opět vrhli do dobývání soupeřovi svatyně, což vedlo k dalším šancím a dokonce i vyrovnávacímu gólu (prosadil se opět Kony). Místo toho, abychom náš tlak korunovali vedoucí brankou. Jednu jsme dokonce vstřelili, ovšem rozhodčí těsně před tím než doletěl míček do branky písknul postavení soupeře v brankovišti, a tak nemohl gól uznat, z opakování standartky už jsme nic nevymysleli. Nedlouho poté jsme po chybě obrany opět inkasovali my. Utkání se pomalu chýlilo ke svému konci, a když Mates nastřelil jen tyčku, začalo to s naším postupem vypadat špatně. Naštěstí poslední akce zápasu přinesla vyrovnání, když nejprve Papiňák přihrál Matesovi, který se ovšem neunáhlil se zakončením a místo toho vytáhnul gólmana mimo klec a předložil “pocukrovanou” přihrávku zpět na volného Papiňáka, kterému nezbývalo nic jiného než zavěsit. Utkání tak dospělo k samostatným nájezdům. Teď konečně došlo na Járových 5 minut slávy.
1. nájezd – Mates: zkusil na gólmana blafák do forhendu, ovšem zakončení netrefil ideálně a od helmy se míček odrazil mimo.
1. nájezd soupeře: protihráč chtěl Járu rozhýbat a následně ho přehodit, ovšem na Járu si nepřišel a nechal sám sebe vytlačit mimo střeleckou pozici.
2. nájezd – Papiňák: po téměř tanečcích kolem míče se rozhodl také pro forhendový blafák a míček k naší velké radosti skončil pod padajícím brankářem v sítí. 1:0
2. nájezd soupeře: protihráč se pokusil o blafák do backhandu ovšem ani tentokrát na Járu nevyzrál a tak jsme před poslední sérií stále vedli.
3. nájezd – Kony: kdyby dal bylo vše jasné, odhodlaně se vydal vstříc brance, vystřelil ale trefil jen gólmana do masky :(.
3. nájezd soupeře: protihráč šel s míčkem na Járu velmi obezřetně a chystal se ke střele, poté co vystřelil a míček skončil vysoko nad brankou jsme se mohli radovat z postupu do semifinále.
Branky: Kony (2), Papiňák (2)

***

Semifinále: PH – Maskovaný Netopýr 0:6

Komentář: Nebudeme si nic nalhávat ale na tento tým jsme absolutně neměli. Soupeř nás přehrál po všech stránkách. Po půli jsme sice ještě drželi nadějný výsledek 0:1 ovšem ve druhé půli jsme už vůbec nestíhali.

***

O 3. místo: PH – FbK Doubravka 1:4

Komentář: Hned po prohraném semifinále náš čekal zápas alespoň o třetí místo, které jsme samozřejmě chtěli urvat. Bohužel krátce po začátku jsme doplatili na nepokrytí nejnebezpečnějšího hráče soupeře a prohrávali jsme 0:1. Po obdržené brance jsme soupeře doslova zamkli před vlastní brankou, ovšem naše nemohoucnost v zakončení (především Papiňákova) nebrala mezí. Pár sekund před půli jsme dokonce nastřelili tyčku. Ve druhé půli jsme chtěli pokračovat v tlaku, ovšem místo toho jsme dostali další gól. Naději vykřesal důrazem před brankou Leoš, když doklepl střelu odraženou od tyče. Na vyrovnání už bohužel nezbyly síly. Místo toho soupeř ještě dvakrát udeřil do naší branky. Po závěrečném hvizdu jsme všichni padli na palubovku (krom Konyho který už na střídačce nějakou dobu ležel…opět viz motto) nejen zklamáním ale především únavou.
Všem našim hráčům patří obrovské díky za to že se během celého turnaje vydali ze všech sil a do posledních chvilek bojovali o co nejlepší výsledek, bohužel když nejsou síly srdíčko nestačí.
Branky: Leoš