22.12 jsme vyrazili do Dačic na tradiční Vánoční turnaj. Stejně jako v loňském roce jsme se přihlásili do kategorie muži, a tak s námi mohl jet i Paty a pokřtít svůj nový honzíkovský dres. Skupiny nebyly pro nás zrovna šťastně nalosované, jelikož jsme chytli opravdu kvalitní soupeře.

Jelikož na turnaj jsme každý vyráželi z jiného kouta Pacovska, byl sraz domluven na pumpě v Pelhřimově. Jako první dorazila posádka Matesova vozu, která si  tak mohla zajít v klidu nakoupit snídaní. Když se blížil druhý vůz, všechny překvapilo, že řidičem je Nesvi (původně to měl být Milan, avšak záhy jsme pochopili – společenská únava, více ZDE). Poslední vozidlo mělo jinou trasu a tak jsme se všichni setkali až na místě v Dačicích.

Po prvním zápase byla poměrně dlouhá pauza, kterou každý řešil dle svého. Někteří dospávali bujarou předchozí noc (viz FOTO), někteří sledovali hru soupeře a našli se dokonce i tací, kteří ještě potřebovali nakoupit vánoční dárky a tak se šlo dokonce i nakupovat. První obchod – slušivá mikina. Druhý obchod – voňavka a hlavní dárek: PRACÍ PRÁŠEK (doufáme že obdarovaná slečna byla potěšena).

Po druhém zápase si většina zašla na oběd do přilehlé pizzerie. Ovšem ne všichni byli schopni toho pozřít sebemenší sousto :). Zbytek se pilně připravoval na poslední zápas skupiny. Zbývající volno jsme již trávili v hale čekáním na zápasy a odpočinkem.

A o tom jak se nám dařilo si můžete přečíst níže. Ještě zbývá doplnit sestavu v níž jsme tento turnaj odehráli.

Sestava: Jára (1., 3. a 5. zápas), Mára (2. a 4. zápas) – Nesvák, Michal; Míra, Papiňák – Milan, Mates; Paty, Jenc; Bobin, Šivid

Základní skupina:

Pacovští Honzíci – Houmer tým 1:3 (1:1; 0:2)

V prvním utkání jsme narazili na jednoho z favoritů turnaje a to Houmer tým. Hra byla vyrovnaná, ale první gól jsme bohužel obdrželi my a museli jsme dotahovat. Nutno říci, že jsme si moc šancí nevytvářeli. Před koncem prvního poločasu Milan vybojoval micek v roku a Mates, kterému nahrál před bránu, se v těchto věcech nemýlí – 1:1. Tím skončil první poločas.

Druhý pokračoval ve stejném duchu bez velkých šancí na obou stranách. Ostatní šance gólmani bez potíží likvidovali. 3 minuty před koncem utkání jsme bohužel dostali gól na 1:2. Museli jsme tedy více otevřít obranu a snažit se tlačit dopředu. Těsně před koncem jsme zkoušeli power-play a toho chvilinku před koncem souper využil a stanovil skóre zápasu na konečných 1:3.

Góly: Mates (1)

Napsal: Jenc

Pacovští Honzíci – Telč 1:1 (1:0; 0:1)

Turnaj se odehrával v jedné hale a bylo 8 týmů v mužské kategorii a 8 v amatérské, proto jsme na druhý zápas čekali dlouhé 3 hodiny. Našim dalším soupeřem byla nám známa Telč, který jsme už na pár turnajích potkali. Zápas pro nás začal šťastně, když Míra přes celé hřiště nahazoval na Bobina, míček před gólmanem skočil a zapadl do branky – 1:0. Bohužel přetrval náš problém z prvního zápasu a to vytvářet si gólové příležitosti. Jediný, kdo ohrožoval soupeřovu branku, byl Milan, který se snažil často střílet, bohužel většinou nepřesně. Obraz hry byl celou první polovinu stejný, a tak poločas skončil 1:0 pro nás.

Do druhé půle jsme vstupovali s jasným úkolem zvýšit nebo minimálně udržet tento stav skóre, protože jsme nutně potřebovali bodovat. Pomalu jsme se začali zatahovat a soupeř si vytvářel šance a to pro nás nevěstilo nic dobrého. Soupeř tlačil víc a víc a už vypadalo, že tlak ustojíme, ale bohužel 10 vteřin před koncem přišlo vyrovnání na 1:1, na to už jsme odpovědět nestačili.

Góly: Míra (1)

Napsal: Jenc

 

Pacovští Honzíci – Krabice Crew 6:4 (1:3, 5:1)

V tomto zápas šlo o všechno. Vítěz postupoval z druhého místa ve skupině do semifinále. Během turnaje jsme viděli jakým stylem soupeř hraje. Bylo jasné, že to jejich kapitán rozehrává rychlými, přesnými přihrávkami na útočníky, který pak po souboji jeden na jednoho pohotově zakončují. Na tuto situaci jsme si řekli, že se musí dávat pozor. Bohužel se nám to tak úplně od začátku nepovedlo. První gól Jára obdržel už po 3 minutách hry. Průběh hry se vyvíjel ale lépe pro nás. Vyrovnal Milan po přihrávce Matěje. Dále úřadoval jenom soupeř a první polovina zápasu skončila 1:3.

Nástup po přestávce jsme měli fenomenální. Kapitán soupeře udělal chybu u své brány, po dobrém ataku Šivida, a Robin pohodlně skoroval v čase 10:24. Vyrovnání zařídil Nesva po přihrávkách útočníků v čase 11:20. Potom soupeř ještě jednou zvýšil na 4:3, ale potom přišli chvíle slávy Matěje. První a vyrovnávací gól dal z „kruhů“ krásně k právě tyčce. Druhý, náš první vedoucí gól, dal po oběhnutí brány a po marném hledání spoluhráčů před bránou, prudkou střelou pod víko. „Když nevíš co s tím, dej gól“. Soupeř měl v průběhu utkání pár dalších větších šancí, které bez větších problému kryla dobře fungující obrana a sebejistý Jára. Poslední pomyslný hřebíček do rakve soupeře dal Milan cca půl minuty před koncem, kdy se ocitnul nečekaně sám před brankářem a pohodlně zakončil. Utkání skončilo 6:4.

Góly: Mates (2), Milan (2), Nesva (1), Robin (1)

Napsal: Míra

V posledním zápase naší skupiny jsme ještě mohli o postup přijít, ovšem to jen za předpokladu, že Telč porazí Houmer Tým. Naštěstí Houmři nás však podrželi a svůj poslední zápas vyhráli 9:1 (většinu svých branek také oslavovali skandováním: „Pacovští Honzíci“), čímž nás poslali do semifinále.

Semifinále:

Pacovští Honzíci – Dream Vidláci Team 1:2 (0:2; 1:0)

Loni jsme do semifinále postoupili z 1. místa ve skupině a semifinále prohráli, letos jsme postupovali „až“ z druhého místa a tak jsme doufali, že semifinále už letos zvládneme. Soupeřem nám byl Dream Vidláci Team, s nímž jsme doposud ve vzájemných zápasech neprohráli (památná je především naše výhra 5:0 ve finále Velikonočního turnaje zde v Dačicích). Ale jak se říká, každý zápas je odlišný a začíná 0:0. V úvodu byla na našich holích patrná lehčí nervozita a naopak soupeř byl ten kdo více kontroloval hru a držel míč na svých holích a také ten kdo se jako první vstřelil branku. Toto rozhodně nebyl scénář jaký jsme si představovali a tak jsem vrhli své síly do útočení. Ovšem soupeřův gólman (později vyhlášen jako nejlepší brankář turnaje) chytal v neskutečné fazóně. Když už to vypadalo, že poločas skončí naší jednobrankovou ztrátou vzpomenul si Míra na svou chybu v semifinále v Předměřicích a předvedl bohužel velmi podobný kousek, kdy namazal míček soupeři přesně na hokejku a Mára v brance s tím nemohl už nic dělat – 0:2.

O půlce jsme lehce zamíchali sestavou a pár hráčů zůstalo sedět. Cíl byl jasný – pokusit se podruhé na turnaji dohnat dvoubrankové manko. Po většinu druhého poločasu se hrálo na soupeřově polovině a my se snažili o vstřelení dvou branek. Zhruba v polovině druhé časti se nám konečně podařilo skórovat, když se prosadil Paty střelou z obrany a skóre tak bylo 1:2. Jak se blížil konec zápasu tak se také stupňoval náš tlak. Milan dvakrát těsně minul branku, Nesvi dokonce nastřelil spojnici břevna a tyče, i hru bez brankáře jsme zkusili, avšak nic nám nepomohlo a tak jsme museli opět po roce skousnout hořkost prohry v semifinále. Nezbylo než se koncentrovat na poslední zápas a pokusit se obhájit bronzové medaile.

Góly: Paty (1)

Napsal: Papiňák

Zápas o 3. místo:

Pacovští Honzíci – Füzzy Bobule 4:1 (2:0; 2:1)

Zápas dvou poražených ze semifinále a tedy zápas dvou velice zklamaných týmu, kteří si chtějí alespoň trochu zpravit chuť po prohře v semifinále a získat bronz. To je zápas který nás čekal. Spousta z nás už byla unavená a chuť hrát nebyla moc velká, díky těsné prohře v semifinále. Bronz jsme chtěli urvat a tak jsme do zápasu vstoupili velice aktivně. Naše první čtyřka od úvodu zamkla soupeře v obraném pásmu. Dvě šance hned spálil Dub, kdy se ocitli sám pře brankářem a poté i Milan. Všechny lajny si vytvářely dostatek střeleckých příležitostí. Naše volání po gólu vyslyšel Dub, který se uvolnil z rohu a přesnou střelou otevřel svůj střelecký učet v tomto zápase. Ještě do konce první půle si Paty připsal 2. gól na tomto turnaji, kdy dostal krásnou přihrávku od Jence a nekompromisně skóroval.

Druhá půle byla stále v naší režii. Diktovali jsme tempo, šance střídala šanci. Druhou branku v tomto zápase si připsal Mates. Dostal nádherný lob přes celé hřiště od Milana, zpracoval si na prsa, obránce tím zmátl a tzv. Kyselovkou (strčil si hokejku mezi nohy a zakončil do víka) zvýšil už na 3:0. Poté přišlo uspokojení ve hře. Soupeř nás začal přehrávat. Pár minut před koncem snížil na 3:1 a tím pokazil Járovi čisté konto. Věděli jsme, že nás ještě nečeká nic snadného. Snažili jsme se spíše kontrolovat hru. Jakmile se soupeř dostal k míčku, odvolal gólmana. Naštěstí se mu nepodařilo si vytvořit žádný souvislý tlak. Něco málo před ukončením zápasu se ještě dopustil obrovské chyby. Při naší rozehrávce šli střídat, branku však měli stále prázdnou. Milan si rychle postavil míček a pohodlně skóroval. Tím to zásahem nám definitivně zajistil obhajobu loňského třetího místa. Zklamání z promarněného finále však bylo znát, radost kalil smutek, protože jsme měli nato, jít do finále.

Góly: Mates (2), Paty (1), Milan (1)

Napsal: Mates „Dub“