Vítej zlatý hattricku!
Úvodník
Začátek nového roku se nám velice vydařil! V sobotu 7. 1. 2012 jsme se vydali již po čtvrté v řadě do Vlašimi, kde jsme obhájili předloňské i loňské první místo a získali jsme “zlatý hattrick”. A aby toho nebylo málo, Mates získal nejlepšího střelce turnaje s jeho devíti góly a Milan byl vybrán do All Stars Teamu.
V 7 hodin ráno nebyl na Pacovském náměstí nikdo jiný než 9 nadržených Honzíků na dnešní turnaj: Leoš, Mára – Nesvi, Milan – Filip, Michal, Jenc, Šivid a Mates.
***
Základní skupina: Pacovští Honzíci – G-Team 6:0
Komentář: V prvním zápase jsme narazili na pro nás dosud neznámí tým a to G-tým. Poprvé se do brány postavil Mára. Od začátku zápasu jsme měli jasně na vrch. Po dvou minutách jsme vedli už 2:0 po krásných kombinacích. Soupeř hrozil pouze střelami z větších vzdáleností, které snadno pochytal Mára nebo zastavila naše obrana. Čím víc se blížil konec zápasu, tím víc se navyšovalo naše skóre. V tomto zápase si Mates připsal 4 góly a náš tým první 3 body do tabulky.
***
Základní skupina: Pacovští Honzíci – Faktor Strachu 2:0
Komentář: Druhý zápas nás čekal již známý tým mladých hráčů Faktor Strachu. V minulém roce jsme s nimi hráli za vyrovnaného stavu 3:3, a tak jsme rozhodně nechtěli nic podcenit. Na tento zápas se do brány “dokoulel” Mary. Od první minuty zápasu jsme vysílali na soupeřovu bránu jednu střelu za druhou. Skvěle chytajícího brankáře (někdy i s velkou dávkou štěstí) nepřekvapil ani Mates z pozabrány, kdy mohl zavěsit do téměř odkryté brány. Náš první gól se nám podařilo vsítit pouhé dvě minuty před koncem. Kdy krásnou přihrávku před brankáře poslal Mates Milanovi a ten věděl, co v danou chvíli udělat. Soupeř neotálel a vzal si timeout. Po odvolání soupeřova brankáře nás lehce přehrávali, ale k odraženému míčku se dostal Nesvi, který přes půl hřiště, do prázdné brány, vstřelil druhý gól.
***
Základní skupina: Pacovští Honzíci – Stejně je to jedno 5:0
Komentář: Ve třetím zápase ve skupině jsme narazili na tým pořadatelů. Do brány opět vlezl Mára a zápas mohl začít. Soupeř hrál aktivně a snažil se nás napadat na naší polovině. I když měl ve svých řadách hráčku, na hřišti to nebylo vůbec znát. (Ikdyž Matesovi řekla, ať jí nestrká… kdo ví co, a jak měl Mates v úmyslu…) Soupeř ze začátku dobře bránil a my se jen stěží dostávali k jejich bráně. Až na začátku čtvrté minuty se nám podařilo vstřelit první gól. To soupeře zlomilo a po dalších krásných akcí se skóre vypracovalo na konečných 5:0.
***
Skupina E: Pacovští Honzíci – No Name 4:2
Komentář: Skupinu E tvořily první dva týmy ze skupin A a skupin B.
V prvním zápase skupiny E jsme dostali mladý tým kluků z Vlašimi. V bráně se představil opět Mára. Po zahájení neuběhlo ani 10 vteřin a Mates využil první střelu na bránu. Soupeř byl aktivní a my ze snadně vstřeleného gólu a vidiny snadného zápasu polevili. To znamenalo následný trest. Po jedné minutě zápasu skóre 1:1. Soupeř dál hrozil útoky a snažil se svůj náskok navršit. Góly jsme naštěstí přidávali my. Po dvou brankách, když jsme vedli 3:1, opět udeřil soupeř. V poslední minutě se nám podařilo opět utéct na rozdíl dvou branek. Soupeři už nezbýval čas s výsledkem něco udělat a my se mohli radovat z vítězství 4:2.
***
Skupina E: Pacovští Honzíci – Chvalburg 4:2
Komentář: S tímto soupeřem se potkáváme zas a znova. Jako věční rivalové a kamarádi by nebylo tradicí, abychom se na Haluzu nepotkali ve vyřazovacích bojích. Na tento zápas se v polospánku a nemohoucně nasoukal do brány Mary. V zápase jsme se ujali vedení 1:0, ale soupeř odpověděl střelou ze standardní situace, kdy Milan nechtěně zakryl výhled Leošovi. Pak začal řádit Filip. Nepochopitelnými góly strhnul stav zápasu v náš prospěch. Následné reakce radosti Filipa jsou nezapomenutelné a hlavně nepřeslechnutelné. Na Filipovu smršť reagoval soupeř pouze jedním gólem. A po klidném závěru, kdy jsme míček drželi na našich “lopatách,” jsme dokázali přidat ještě jeden gól. Po výhře 4:2 se nám otevřela cesta do finále a vidina třetí obhajoby byla veliká.
***
Finále: Pacovští Honzíci – Crazy Team 4:1
Komentář: Po dlouhém čekání jsme se konečně dočkali.
Přestože byla na turnaji spousta dobrých týmů, jsme do finále nepochopitelně dostali Crazy Team. Pár “taťíků” co si spíš přišli udělat popíjecí den než zahrát florbal. Od začátku se hrálo pěkně tvrdě, hlavně ze strany soupeře, který na to později doplatil. Fauly byly zbytečné a někdy i přehnaně zákeřné. Do vedení jsme se dostali díky dvěma gólům Jence. Který si po gólech neupřel připomínku: “Takhle se to hraje na Pacovském gymplu.” Ale i soupeř ukázal, že umí i něco jiného než jen faulovat a snížil na 2:1, ale pak se vrátil k tomu, co mu šlo lépe a začal opět faulovat. “Je dobré si přečíst pravidla!” řekl Leoš, poté co ho srazili k zemi, když stál v brankovišti. Pro soupeře to znamenalo vyloučení hráče 2min a nájezd. K míčku na půlce se postavil Mates, a když rozhodčí pískli a Mates viděl gólmana, jak kouká jinam, rozhodl se vystřelit, ale bohužel netrefil bránu. Ani toto drobné zaváhání nás nerozhodilo, protože jsme před sebou měli 2 min, kdy soupeř hrál ve dvou. Když se blížil konec přesilové hry soupeř opět nedokázal udržet nervy a následoval další dvouminutový trest a trestné střílení. (“Jak přišel, tak odešel,” možná to nebyl ten samý hráč.) K nájezdu šel tentokrát Milan. S nájezdem si s přehledem poradil a my vedli 3:1. Zápas byl v tuto chvíli rozhodnut, protože zbývali do konce zápasy cca 3min a soupeř hrál 2 min v oslabení. Vítězství jsme pojistili šťastným čtvrtým gólem a mohli se radovat ze třetího triumfu na Haluz Cupu v řadě.